nepořádek uklidíme, my se totiž nebojíme

Provádíme malé i velké pokusy. Děti pozorují za jak dlouho si příroda poradí s rozkladem papíru, alobalu nebo skla.

Ekoškolička je supéééér
Musím s potěšením říci, jak se nám s dětmi krásně pracuje na téma „Odpady a odpadky a kam vlastně s nimi.“ Zde Vás chci informovat o pokusu, který jsme v lednu zahájili. Pro mne je důležité, že pokus vznikl na popud dětí, protože si v lese všimly poházených papírů, nedopalků, lahví atd.  A tak jsme nakousli otázku, jak dlouho to vlastně trvá než si naše příroda poradí s takovým nepořádkem. Domluvili jsme se, že si vyzkoušíme sami jak dlouho se bude rozkládat (rozpouštět) papír, alobal a dřevo. Děti si volily různá prostředí ve kterých se budou naše odpadky rozkládat. Volily to co je jim blízké, a tak jsme na školní zahradě nabrali zem, na pískovišti písek a s laskavým svolením hodných paní kuchařek jsme si nabrali pitnou vodu z naší studny. Potom probíhala debata, jaké odpadky nacházíme nejčastěji v lese nebo u cesty, nebo okolo popelnic. Podle dětí to jsou obaly od bonbónů bonbónů (aluminiová folie), papíry od sušenek ( papírový karton ), klacíky od nanuků (dřevěné špachtličky ) a lahve (pet lahve ). Děti se rozdělily do skupin a každá skupina si svoje odpadky umístila do připravených sklenic se zemí, pískem a vodou. Sklenice jsme zavíčkovali a nyní čekáme na výsledky našeho bádání. Pokus začal 19.1. 2016 a po měsíci pozorování se zatím nic neděje, jen sklenice s vodou a kartonem je mírně zakalená. Jak to s odpadky dopadne jsme sami zvědaví, protože jsme tipovali, že se karton rozpustí ve vodě do prázdnin. A co myslíte vy? Zkusíte to také u Vás ve školce ? 

Autor: Hana Šínová, MŠ Podlesí