
Hledali jsme cestu a našli projekt. První plán nahradil jiný, a děti si v rámci jednoho projektu zažily nové zkušenosti přes přemýšlení o materiálu, práci s ostrými nástroji a práci s prostorem.



Ze začátku jsme společně hledali cestu, jak celé téma Prostředí uchopit. Prozkoumali jsme nové uspořádání třídy a umístěných hraček. Společně jsme procházeli jednotlivé otázky z průzkumu skrze příběhy skřítka Pixi. Příběhy byly cílené na vnitřní prostor a jeho uspořádání. Na závěr každého příběhu byla uvedena otázka od skřítka, která byla cílená na děti. Na závěr jsme se s dětmi zabývali, co můžeme ve školce zlepšit nebo změnit a co nám tu chybí? Dali jsme dohromady asi pět nápadů, které si děti na schůzce nakreslily na papír, abychom na ně nezapomněli. Doplnila jsem textové popisky, aby se o tom mohli pobavit děti i s rodiči.
Jeden z příběhů, který děti slyšely o skřítkovi Pixi, byl o tom, jak prozkoumával třídy školky. V každé třídě našel jedno centrum aktivit “Začít spolu” – lišily se materiály, pomůcky a vybavení tříd. Následně jsme se s dětmi prošli po třídě, a pojmenovávali si naše koutky center. Při této aktivitě jsme zjistili, že “badatelská třída”, kterou skřítek navštívil, u nás ve třídě není. Děti se shodly, že rády dělají pokusy a zkoušejí nové věci. Na seznam nám tak přibyl nový nápad-prostor na badatelský koutek.
Na dalším setkání jsme si společně odhlasovali, který z nápadů na změnu bychom rádi společně realizovali. Každé dítě mohlo udělat čárku u jednoho obrázku, kterému by se chtělo věnovat. Vyhrál obrázek mikroskopu, který pod sebou skrýval badatelský koutek.
Společně jsme si napsali posloupnost věcí, které potřebujeme udělat. Hledali jsme prostor, kam ho umístit, kam budeme ukládat pomůcky na pokusy, jestli to zvládneme poskládat sami, jak si budeme rozdělovat úkoly, a jak je budeme vyhodnocovat. Plán jsme měli a úkoly si rozebrali. Místo jsme vybírali společně. Následoval úkol vymyslet, kde vezmeme nábytek. Nakonec jsme se rozhodli, že zkusíme požádat paní ředitelku. Domluvili jsme se, kdo jí návrh představí. Všechny děti chtěly být u představování nápadu. Paní ředitelku napadlo, že by se nám na to mohla hodit prkna, která ležela ve sklepě. Děti byly překvapené ze změny plánu. Společně jsme pro ně došli do sklepa a očistili je. Prkna byla na vybrané místo moc dlouhá, takže děti přišly s tím, že je musíme zkrátit.
Při dalším setkání jsme si společně sedli nad bezpečností práce s nástroji, jednotlivé nástroje jsme si představili a nastavili si bezpečná pravidla pro práci s nimi. Každý si vyzkoušel práci s nějakým nástrojem,
a nezbytností bylo vždy po sobě uklidit pracovní prostor. Když byla práce hotová, potřebovali jsme poličky nalakovat, aby nám vydržely delší dobu. Lak jsme ve školce neměli, a tak jsme šli znovu za paní ředitelkou, která rovnou s některými dětmi z Ekotýmu vyrazila lak koupit. Děti tak samy komunikovaly s panem prodavačem, řekly mu, co potřebují a zaplatily. Děti si prošly postupně vše od měření, zakreslení, řezání, broušení, lakování a zopakování si broušení a lakování.
Plán činností jsme vyhodnocovali z počátku barevnými emotikony, ale postupně jsme došli k tomu, že to nebylo pro tým uspokojivé. Vymysleli jsme, že každé dokončení kroku vždy vyhodnotíme fotografií, a tak jsme viděli všechny kroky, které se nám podařily.
Po dokončení plánu jsme společně oslovili jednoho tatínka, jehož holčička se projektu účastnila, zda by nám pomohl s montáží. Tatínek souhlasil a dorazil i s vrtačkou. Společně s dětmi poličky přivrtal do zdi. Zbývalo už jen projekt s dětmi zhodnotit a začít s pokusy v novém Badatelském koutku.
KROKY A TÉMATA EKOŠKOLY
Začali jsme se scházet a já zkoušela, jakým způsobem pracovat s novou skupinou. Nejvíce se mi osvědčilo vyprávění příběhů k tématu. Vždy jsem si vybrala jednu otázku z průzkumu, na kterou jsem si zpracovala příběh o skřítkovi Pixim, který nám ho vyprávěl pomocí dramatizace.
Postupně z toho dětem vznikaly otázky, které jsme společně dále rozvíjeli a hledali na ně odpovědi. Otvírala se nám i nečekaná témata, například když jsme se zajímali, kde vezmeme peníze na skříňku a děti sdílely, že peníze dává elektrická krabice, kam jen stačí dát kartu a ona dá peníze. S dětmi jsme došli i k tomu, že vytvořený plán se může kdykoliv změnit. Byla zde i práce s chybou a hledání nových řešení. Každé z dětí zde mohlo využít svou silnou stránku, někdo dokázal kriticky přemýšlet, jiný se neostýchal požádat o pomoc někoho dalšího. Děti se učily spolupracovat a respektovat se navzájem, pro někoho bylo těžké přijmout, že ostatní řežou pilou mimo čáru, jiné měly radost ze samostatného řezání.
Otevřel se nám tím prostor pro větší prozkoumávání a zkoušení. Děti objevily své nové dovednosti, zkušenosti jsme prošli společně. Badatelský koutek nám i nadále slouží pro další zkoumání.
Koordinátorka MŠ Ekoškolka Rozárka Tereza Drexnerová