když se chce, tak to jde

Příběh žáka, který se nedokázal smířit s tím, že ne všichni chtějí třídit odpady. Rozhodl se pro osvětu, ale také, že bude příkladem pro nás ostatní a ukáže nám, jak málo stačí, aby získal mnoho.

Jakuba trápilo, že třídění odpadu ve třídách není úplně bez chyb. Přemýšlel, jak to zlepšit a hlavně, jak dosáhnout toho, že se bude co nejvíce odpadu recyklovat. V zimních měsících u nás ve škole neprobíhá sběr papíru. Není to proto, že bychom nechtěli, ale

naše škola je na kopci u lesa a v zimě to zkrátka někdy klouže. Poslední sběr před zimou je v listopadu a pak následuje až sběr v březnu. Jakub se svým kamarádem Davidem zahájili zajímavý experiment. Začali sbírat papír ze všech košů na tříděný odpad a začali ho shromažďovat v prostoru u dílen. Každý týden si u vedoucí Ekotýmu vyzvedli krabici a obešli všechny třídy a družiny. Do krabic poctivě střádali každý kousek papíru. Je překvapivé kolik papíru se jim podařilo ve třídách a družinách nasbírat. Postupně krabic přibývalo a najednou jsme si začali uvědomovat, že to jsou ty malé věci, které pomáhají velkým dílem. Kluci takto nasbírali 131 kg papíru, který by sice skončil v kontejneru na papír, ale nám by nic nepřinesl. Za sběr však budou peníze a za ty můžeme splnit jiné cíle. Navíc o tom začali přemýšlet i ostatní žáci. Nikdo totiž zpočátku nevěřil, že budou tak úspěšní. Vždyť v každé třídě je za týden jen troška papírů v koši. Všichni jsme se spletli a Kuba nám ukázal jednu z mnoha správných cest.

Mgr. Pavla Blahušová, Základní škola Zlín, Mikoláše Alše , Zlín