Žížalí příběh v Tereze

V TEREZE nezůstáváme pozadu a tak jsme si také pořídili vermikompostér. O tom, jak to probíhalo, co vše jsme u toho museli vyřešit, Vám v následujících odstavcích popíše iniciátorka akce Eva Mašková.

Žížalí příběh v Tereze

Ten den, co k nám přišel dlouho očekávaný zelený moderní designový vermikompostér od firmy Plastia, jsme byly všichni plní nadšení.  Pustili jsme se do montáže a zanedlouho už stál vermikompostér na nožičkách a my jsme  zkoumali, k čemu asi slouží ten podivný ventilek dole. To prý, aby se žížalky neutopily v tekutině, která při tlení vzniká. „Tak to jo“, shodli jsme se, „bezpečnost především!“ Vzniklý tzv. žížalí čaj využijeme pro květiny. Nádhera.

K úplnému štěstí nám stále chyběly žížalky! No jo, ale kde je sehnat? Jedni okamžitě začali vyhledávat na žížalí mapě, druzí obouvali boty, se slovy: „Venku je přeci žížal dost.“

„Přátelé, žádnou paniku,“ řekla jsem. „ Já jednu násadu všežravých a věčně hladových kalifornských žížal doma náhodou mám!“

Týden na to nastal v Tereze druhý svátek. „Žížaly už jsou tady“, volali jsme nadšeně. Společně, jsme pak násadu dravých zvířat, žížal, vypustili do pelíšku z namočeného kartonu a z mokrých plat od vajíček. Přihodili jsme také nějaké laskominy, čajové sáčky od včera, lógr a slupky od ovoce a zeleniny. Pak jsme slavnostně zavřeli víko vermikompostéru.  „Vítejte v Tereze, dravá zvěři!“

Žížaly jsme dostaly nestarosti my z Ekoškoly. Celou Terezu jsme informovali, jak bude probíhat krmení, kdo se o žížalky stará a kde se můžou přijít na komentovanou prohlídku.

Vše pobíhalo ideálně, až do toho osudného dne, kdy nám kolem hlavy, svačiny, počítačů a papírů proletělo tisícihlavé hejno octomilek a jedno malé neidentifikovatelné stvoření. Okamžitě jsme zpozorněli. Jednat se muselo rychle. Nasazeny byly okamžitě mohutné zbraně jako piliny a popel. Pravidelně jsem i omývali víko, kam octomilky rády kladou vajíčka a sledovali vývoj. Pro zachování dobrých vztahů na pracovišti jsme přestěhovali vermikompostér do dolního patra, kde není taková koncentrace osob.  Jako pojistku jsme nasadili další pořádnou vrstvu pilin a asi 2 kg lógru z mistní kavárny. Alespoň částečně se nám podařilo nad octomilkami zvítězit.  

Dnes se již můžeme pochlubit úspěšným odchovem tohoto šlechetného zvířete. Minulý týden jsme totiž v pelíšku poprvé spatřili malá růžová žížalátka i malé kožovité váčky, tedy žížalí vajíčka.

Žížalího čaje nemáme dodnes ani kapku, ventil je však stále v průtokové poloze.

Žížaláci
Škola: Tereza
Téma: Prostředí školy

Přidejte se.

Zapojte sebe nebo svou školu do celosvětové sítě změn!

Chci se zapojit!

Odebírejte náš newsletter!


Vy ještě neodebíráte náš newsletter? To hlavní vám přijde každá měsíc přímo do vašich emailových schránek! Učitelé, rodiče, zapojené školy, nezapojené školy přihlaste se a dostávejte svoji pravidelnou dávku inspirace!

Přihlásit se