Žáci sedmé třídy při hodinách pracovní výchovy pečují o žížaly, které ve vermikompostéru přeměňují bioodpad na kompost. Péče o žížaly není úplně jednoduchá. Ještě jsme se úplně neskamarádili.
V září se objevil v naší škole krásný zelený vermikompostér, který jsme obdrželi od společnosti Plastia. Ihned jsme začali pátrat po žížalkách kalifornských. Zjistili jsme, že žížalky jsou nedostatkovým zbožím a nebo je jejich páníčkové nechtějí posílat poštou. Nakonec k nám noví kamarádi doputovali z Moravy. Vytvořili jsme jim útulný byteček ve vermikompostéru a nakrmili jsme je slupkami z ovoce. V následujícím týdnu nám obsah vermikompostéru dost plesnivěl. Napadené části jsme odstranili a přidali jen trochu listí a trávy. Postupně se vedle žížal začali objevovat chvostoskoci. Bohužel postupně nám žížaly ubývají, nějak se jim u nás nelíbí. Zjistili jsme, že potravy je potřeba přidávat velmi málo. Vhodnější jsou listy a tráva, ze zeleniny nejlepší listy salátu. Slupky od ovoce (pomeranč, banán) a okusky od jablek jsou příliš velkým soustem. Zpočátku byla hmota ve vermikompostéru spíše vlhká a v současné době je více suchá, musíme často rosit. Mušky se žádné neobjevily. Zvažujeme nákup nových žížal.
O vermikompostér se stará 7.třída v rámci pracovní výchovy.
Autor: Karolina Tvrdíková
ŽížaláciProsincové shrnutí