Maso a klima

Chov hospodářských zvířat pro maso, vejce a mléko produkuje 10-15 % světových emisí skleníkových plynů. Jakou roli v tom hraje naše školní jídelna? Pojďte zjistit, jak na tom jste!

Co budete zjišťovat:
Jaké druhy masa a jaké množství spotřebujete ve vaší školní jídelně.

Co vám data ukáží:
Například kolik emisí produkuje vaše jídelna spotřebou masa a masných produktů a kolik stromů by to muselo neutralizovat. A mnohem víc.

Jak otestovat materiály z klimatické oblasti SPOTŘEBA MASA:

Vyplňte přihlášku do testování.
Přečtěte si úvodní metodiku!
Stáhněte si návod a tabulky.
Data získáváte zpětně a v rámci testování stačí jen za 1 měsíc. Budete potřebovat spolupráci s vedoucí školní jídelny.
Vyplňte nám zpětnou vazbu: ZPĚTNÁ VAZBA PO TESTOVÁNÍ

Stáhněte si testovací verzi materiálů a dejte nám zpětnou vazbu!

NÁVOD,
HODNOCENÍ A PLÁN

Návod na sběr dat,
vyhodnocení výsledků a nápady do plánu.

TABULKA PRO TERÉNNÍ SBĚR DAT
A VÝSLEDKOVÝ FORMULÁŘ

Zde si zapisujete všechna data
a zároveň vám vyjíždí výsledky a grafy.
^{Můžete vyplňovat i na počítači.}

Proč se věnovatspotřebě masa?
Aneb trocha teorie pro zvídavé :-)

Potraviny živočišného původu jsou mnohem náročnější na výrobu než potraviny rostlinného původu. Chov hospodářských zvířat pro maso, vejce a mléko produkuje 10-15 % světových emisí skleníkových plynů. Zároveň využívá 70-80 % zemědělské půdy pro pěstování krmiv a pastvu. Je také jednou z hlavních příčin odlesňování a ztráty biodiverzity. Podíl emisí ze zemědělství v ČR je necelých 7 %, z toho větší polovinu má na svědomí výroba hnojiv (400 kg CO₂eq na osobu a rok) a menší polovinu neefektivní trávení dobytka (380 kg CO₂eq na osobu a rok).

Pokud chceme snižovat svou uhlíkovou stopu, nesmíme při výběru potravin zapomínat na jejich původ, vzdálenost, jakou k nám musí ujet, použitý obal nebo způsob výroby. Biopotraviny jsou šetrnější k půdě a ekosystémům, nepoužívají chemická hnojiva ani postřiky. I přes to však emise CO₂ z biopotravin mohou být srovnatelné nebo i vyšší kvůli potřebě mechanicky obhospodařit větší plochy půdy. V tomto pracovním listu se tedy zaměříme pouze na srovnání různých druhů živočišných potravin, abychom zjistili, nakolik skladbou jídelníčku můžeme ovlivnit naši produkci emisí.

Přidejte se do Ekoškoly